Mateřské centrum Beruška Strakonice

Básničky o berušce

Beruška

Seděla beruška na kvítečku, kabátek červený samou tečku.
Přilétli motýlci -„ mi tě známe, mi ti ty tečičky spočítáme."

Beruška lekla se ACHICH, ACHICHI, spadla do voděnky, bledá strachy.
Ještě že nebyla velká voda, byla by berušky jistě škoda.

Beruška

Miroslav Sekera

Vylétla beruška od maminky,
pozdravit ve stráni konvalinky.

Nad potůčkem došlo k srážce,
špatně vyhnula se vážce.

Tak do sebe vrazily,
že se málem zranily.

V důsledku té nehody,
spadla beruška do vody.

Stará vrba co v břehu stála,
ta se nad ní smilovala.

Lístek dolů pustila,
toho se beruška chytila.

Ihned na břeh vyskočila,
tam se trochu osušila,
a potom přímou linkou,
vrátila se za maminkou.

BERUŠKA NA JAŘE

Slunce svitlo oblohou,
beruška je na nohou.
Zařizuje byteček.
Koberec je lísteček,
stůl - hlaďounký oblázek
nad postýlkou obrázek.

Připravuje oslavu,
všechny pozve na šťávu.
Chystá mísu brusinek
a lahůdky z bylinek.
Přijdou broučci z rodiny,
strýc a teta z dubiny.

Včeličky a čmeláci
přiletí až po práci.
Jenom chrousty nehostí.
Nač takové známosti?
Chroupou listí ze stromů
a dělají pohromu.

A už klepe první host,
brouk co má rád dochvilnost.
Přišli všichni, co víc chtít!
Společně si dali slib,
že při sobě budou stát
a ve všem si pomáhat.

Beruška se raduje,
chtěla domov - už tu je.
Zítra vstane tichounce,
usměje se na slunce,
zamkne dvířka od bytu,
frrrrr - a letí k blankytu.